KLUB PŘÁTEL KLATOVSKA : KLATOVSKÉ PODZEMÍ

Cesta: kpk-klatovy.cz > Klatovské podzemí

Nepřehlédněte

NA HŮRCE: Z pohádky do pohádky - Sobota 2. června od 16:00 hodin - Tradiční akce klubu pro děti a jejich rodiče na Hůrce v Klatovech ve spolupráci s dalšími partnery a dobrovolníky. Start účastníků je v 16:00 hodin u zadního vchodu základní školy Tolstého. Na děti čekají nejrůznější soutěže a mnoho pohádkových postav. Na vrcholu Hůrky bude otevřeno občerstvení.

NA HŮRCE: Klatovské divadelní slavnosti 2018 - Sobota 16. června od 14:00 hodin – Postupně tři představení. Akce je součástí Klatovských divadelních slavností 2018, které pořádá městské kulturní středisko.

 

 

 


 

 

Klatovské podzemí

Klub přátel Klatovska se dlouhodobě věnuje průzkumu historického podzemí města Klatov. Touto problematikou se zabývají zejména členové sdružení v sekci klubu pro bádání v regionální historii. Mapování probíhá zakreslováním do plánů a pořizováním fotodokumentace.
  • Libor Nebeský
(1)Prostory pod bývalým jezuitským kostelem Neposkvrněného početí Panny Marie a sv. Ignáce, které jako jedny z mála nebyly zasaženy betonáží. Foto: 14x L.Nebeský
Stav původního středověkého podzemí byl narušen v šedesátých letech 20. století rozsáhlou sanací, která zasáhla většinu sklepních prostor ve středu města. Některé spodní části sklepů byly zaházeny sutí, průchody propojující v podzemí jednotlivé domy v mnoha případech zabetonovány či opatřeny železnou mříží.
(2)Průchody mezi jednotlivými sklepy jsou zabetonovány nebo opatřeny železnými mřížemi. Na fotografii je sklepení pod Vídeňskou ulicí.
Chodby tak ztratily svůj historický ráz a dnes se můžeme jen domnívat, k jakému účelu sloužily a kam dále pokračovaly.
 
Smysl středověkého podzemí
 
Původní středověký systém chodeb a prostor sloužil k mnoha účelům. Jedním z nich byl odvod dešťové vody z opevněného města do městského příkopu. Díky tomu se nám dochovaly některé chodby, neboť jejich vybetonování by vedlo k narušení statiky domů hromadící se vodou. Pod Václavskou a Krameriovou ulicí se tak zachovala průchozí smyčka na úrovni druhého podlaží dlouhá téměř 200 m. Umožnily také přístup obyvatelů více domů k jedné studni, kterých se pod vnitřním městem nachází několik desítek. V podzemí se také skladovaly potraviny nebo dokonce provozovala některá řemesla. Chodby obranného charakteru se v Klatovech zatím nepodařilo prokázat, existují o nich jen pověsti. Svého využití se některé prostory opět dočkaly v 60. a 70. letech minulého století, kdy byly opatřeny vzduchotechnikou a ocelovými dveřmi a užívány jako kryt civilní obrany.

(3)Chodba spojující sklepy bloku domů ulic Vančurova, Balbínova, kpt. Jaroše, Denisova.
 
Čtyřpatrový systém pod městem
 
Pod jednotlivými domy historického jádra města se nalézají většinou dvě až tři podlaží sklepení, existují však místa, kde se vyskytují dokonce čtyři suterény.  Jednotlivé sklepy spojují pod ulicemi a dvory úzké a klikaté chodbičky. Budování podzemního systému umožňovalo získávat materiál na stavbu kamenných domů a jiných staveb. Značně zvětralá až písčitá povrchová vrstva, ve které probíhalo kopání rychle, tvoří první podlaží a je součástí základů domů. Druhé až čtvrté podlaží bylo raženo do pevnějšího žulového podloží, ze kterého byl získáván stavební kámen. Vybudování celého systému si vyžádalo mnoho lidského úsilí a trvalo několik staletí. Ražba probíhala zejména v zimních měsících a za velmi obtížných podmínek. Průměrný postup ražení profilu se pohyboval asi v rozmezí 1-2 metry za měsíc každodenní práce. Tímto způsobem byl vybudován rozsáhlý a spletitý labyrint a dá se říci, že středověké město bylo chodbami a sklepy celé podsklepené. Někdy se používá trefného přirovnání - "město pod městem". Zvláštností je četnost výklenků v jednotlivých sklepech. Na některých místech jich lze napočítat i několik desítek. Neznamená to ale, že všechny pokračovaly dále. Důvodem jejich vybudování byla zřejmě vyšší pevnost. Prostory vybudované ve tvaru kříže mají totiž vyšší únosnost než tvaru čtvercového. Některé mohly být také vybudovány až v 60. letech při sanacích z technologických důvodů.
 
  Stavby jezuitského řádu a jejich podzemí
 
Velkou zvláštností klatovského podzemí jsou ztracené sklepy domů, které se nacházely na místech, kde později jezuité vybudovali svůj komplex. Přestože se v Klatovech tradují různé pověsti o tajemném jezuitském systému, na plánech jsou "bílá místa".
(4)Prostory mnohdy překvapují svou velikostí. Na fotografii je třetí suterén sklepení bloku domů ulic Vančurova, Balbínova, kpt. Jaroše, Denisova.
Ani krypty pod bývalým jezuitským kostelem nepovažujeme za součást podzemí, jedná se spíše o suterén kostela, kam byli pohřbíváni zemřelí. Je však pravděpodobné, že byly dříve s podzemím propojené. To dokládá např. chodba pod Divadelní ulicí (foto č.11), která směřuje hlouběji pod krypty a možná je součástí původního sklepení Korálkovského domu, který stál na místě kostela. Stavební výkres z dob sanací ale uvádí, že chodba byla zavalena, neprozkoumána a zabetonována. Podobných chodeb a prostor se kolem budov jezuitského komplexu nachází více. O samotném jezuitském podzemním systému není však známo mnoho s výjimkou prostor, které dnes užívá vinárna Pod Věží, semináře a odvodňovací štoly, která ústila do příkopu a městské stoky (dnes pomník Pod Valy). Při rekonstrukci nádvoří koleje v roce 2003 byly objeveny hřbety klenutí některých sklepů. Je předmětem dalších výzkumů odhalit dosud neznámé podzemní prostory staveb jezuitského řádu a domů, které vybudování komplexu ustoupily.
 
   Kudy chodil kat?
 
V prvním patře Černé věže se nalézá mučírna, která byla objevena na počátku 20. stol. proražením vstupu z radnice. Ve středověku a novověku se do ní vstupovalo pouze chodbou, která vede pod kamennými schody na věž a svažuje se zřejmě do podzemí.
(5)Vstup ze sklepení domu do třetího podlaží k hlavní chodbě ve Vančurově ulici.
(6)Úzká štola pod náměstím, která směřuje pod křižovatku ulic Vídeňská/Plánická, kde se nachází kryt CO.
/film/

Dnes je ovšem po několika metrech zavalena. Protože kat nesměl bydlet uvnitř města, musel se do svého zaměstnání dostavovat ze Špitálského předměstí zřejmě brankou, možná po parkánu, a dále touto chodbou. Někdy se ji i přes to, jaký má charakter říká "katova ulička". Na možné souvislosti se sklepením, které dnes užívá vinárna Pod Věží, kde třetí nejspodnější suterén nazvali dělníci v šedesátých letech "katovnou", upozorňují zvláštní značky na výkresech. To by odhalil podrobnější průzkum závalu a betonových příček ve vinárně.
 
  Odvodňování
 
Protože město během staletí tzv. bochníkovitě narůstá, vznikají podzemní prostory ze středověkých a novověkých povrchových struh. Tímto způsobem vznikly mělké a úzké štoly pod vozovkou nebo v místech bývalého městského příkopu, které dříve sloužily jako strouhy pro odvodňování splašků a dešťové vody. Byly zakryty plochými kameny, později zeminou, dlažbou apod. Některé z nich ještě nedávno sloužily kanalizačnímu systému města.
(7)Vstup do třetího podlaží ze sklepení domu v Denisově ulici.
Nejsou ale zakresleny na plánech podzemí a objeví se vždy náhodou při opravě vozovky nebo inženýrských sítí, protože leží jen asi 2 metry pod povrchem. Jejich průzkum je však obtížný z důvodu malého průřezu, který je čtvercový o rozměru zhruba 70 cm. K odvádění dešťové vody z jednotlivých sklepů do příkopu sloužily štoly nebo chodby většinou na úrovni druhého podlaží. Po zániku příkopu však byly zaslepeny a bylo nutno vodu odčerpávat, či zajistit jiný odtok. Taková situace nastala ve Václavské ulici, kde byla proražena štola pod domy až do ulice Dobrovského, kde je přečerpávána do novodobé kanalizace. Pomník v parku Pod Valy skrývá křižovatku odvodňovacích štol. Její kolmá větev směřující k městu, kterou jsem zmínil již v odstavci o podzemí jezuitských staveb, pochází nejspíše z 18-19. stol. Větev, která kopíruje osu bývalého městského příkopu je středověká a v místech vjezdu do nádvoří jezuitské koleje z Tyršovy ulice navazovala na bývalou mlýnskou stoku zvanou "Hruštička" (foto č.13). Její další část se objevila také v roce 2007 při opravě vozovky ulice Kpt. Jaroše.
 
  Sanace
 
S rozvojem automobilové dopravy docházelo k otřesům vozovky, což mělo za následek narušení statiky prostor pod povrchem. Počátkem šedesátých let minulého století se začaly objevovat trhliny na některých domech a propady vozovky. Do svého sklepení se z části propadl dům čp. 180/I v Krameriově ulici. Bylo tedy nezbytné provést celkovou rekonstrukci podzemí, aby k podobným problémům nedošlo i u jiných staveb na povrchu. Na jaře roku 1962 byl vyhotoven předběžný plán podzemních prostor pod městem. Je však natolik schématický, že pro další výzkum nemá téměř žádný význam. Během několika let byly provedeny vlastní sanační práce, (foto č.15) ze kterých se nám zachovaly stavební výkresy jednotlivých sklepů ve velmi jemném měřítku včetně rozměrů, nadmořských výšek, řezů a popisu. Ty byly zaneseny do celkového plánu podzemí v měřítku 1:200, kde jsou jednotlivá patra odlišena barevně. Z doby před sanací ale žádný podrobný plán zřejmě neexistuje a tak nám některé podzemní prostory zůstávají utajeny. Na sanaci se podílely firmy: Kladenské velkodoly, Interprojekt Brno, Geoindustria Praha-závod Jihlava a Geoindustria Stříbro. Celkové náklady činily přes 40 miliónů korun československých. Některé části prostor byly při betonáži uzpůsobeny jako kryt CO. Tehdy také bylo počítáno s krátkou prohlídkovou trasou ze sklepení domu čp. 51/I (Český znak) do čp. 90/I (Švejk), která vede pod ulicemi Vančurova a Balbínova (foto č.5,7,8). Město tak zachránilo domy na povrchu za obrovskou cenu ztráty historické hodnoty podzemních prostor. 
 
  Některá zajímavá místa

(8)Sklepení pod Vančurovou a Balbínovou ulicí je průchozí pod několika domy.
 
 
čp 1/I : Ve středověku se tento dům dotýkal Lubské brány, která byla součástí vnitřního pásu městského opevnění. Zajímavostí je, že sklepení tohoto domu zasahuje půdorysně pod bývalý příkop. Podle Wagnera není vyloučeno, že se jedná o středověké sklepy z doby přemyslovské (Wagner, V. - Klatovy, Praha 1948).  Podzemí je také součásti čp. 2/I, jenž od sebe odděluje studna, která je patrná na povrchu.
čp 161/I : Bývalý obchodní dům Start, který pod sebou skrývá čtyřpatrové sklepení obrovských rozměrů (foto č.9). Je nezasažené sanací a jeho statiku zajišťují jen výztuhy. Za druhé světové války se zde ukrývali zaměstnanci prodejny. Ještě nedávno zde byla patrná místnost s ocelovými dvěřmi.
OV KSČ: Budova byla postavena na místě celého bloku domů, jejichž sklepy byly z části využity pro účely kotelny a jiných prostor. Některé podzemní prostory však pod budovou stále zůstávají nevyužité, neudržované a narušují její statiku (foto č.14), což je patrné v Krameriově ulici, kde se objevuje trhlina. Traduje se, že při stavbě OV KSČ bylo počítáno s krytem civilní obrany, to se ale však zatím nepodařilo prokázat.
bývalý dominikánský klášter: Pod celou oblastí mezi Plánickou ulicí až k městským hradbám není podzemí podrobně zmapované. V literatuře se však objevuje zajímavá pověst o dominikánech, kteří se ukryli v dobách husitských bouří v klášterci ve městě a odtud unikli podzemní chodbou mimo opevnění města. Zvláštností je krypta kostela sv. Vavřince, která leží netradičně mimo osu kostela a je užívána Hifiklubem. Pod východní věží byla nalezena místnost, jejíž smysl se však nepodařilo určit.
lochy pod Šibeničním vrchem: Při silnici z Klatov směrem na Dolany se nalézá celkem 5 vstupů do Šibeničního vrchu. Některé z nich sloužily ve středověku jako vězení a později byly užívány jako skladiště. Prostory jsou celé skalnaté, ale velmi znečištěné odpadem. Pověst praví, že z těchto míst vedla až do města podzemní chodba. Podle svědectví dělníků byla údajně sanována, nikdy se ji však nepodařilo nalézt a její existence se jeví jako nepravděpodobná.
čp 58/I bývalá sodovkárna: Neskrývá pod sebou nijak členité sklepení, ale podle svědka, který bydlel ve Vančurově ulici, projevili o toto podzemí zájem jednotky SS. V místě, kde je dodnes patrný vstup do sklepa, údajně vycházeli vojáci a odnášeli odtud rakve. Co v nich bylo je záhadou.

(9)Čtvrtý nejspodnější suterén domu čp. 161/I v roce 2001./film/


(10)Hlavní chodba pod Vačurovou ulicí, která se větví do jednotlivých sklepů a vytváří tak i dnes průchozí spletitý systém.

(11)Jedno z nejzáhadnějších míst je pod Divadelní ulicí. Zazděná chodba směřuje pod krypty bývalého jezuitského kostela. /film/

(12)Členové KpK při průzkumu v beňovském podzemí.
 (13)Odvodňovací štola v místech vjezdu do nádvoří jezuitské koleje z Tyršovy ulice. Pravděpodobné pokračování mlýnské stoky zvané "Hruštička". /film/

(14)Zavalená chodba pod budovou OV KSČ, která ohrožuje statiku. /film/
 (15)Dělník v 60. letech v podzemí Krameriovy ulice. Foto: archiv.


Další literatura:

Kříž,M. - Neznámou minulostí Klatovska, Arkáda 1999;
webová prezentace občanského sdružení Klatovské katakomby -www.katakomby.cz;
Weinmann,J. - Zajímavosti z historie Klatov (kapitola Sanace podzemí), Klatovy 1997;
Cílek,V. - Podzemní Čechy (dokumentární cyklus), ČT 2000;

Design: Libor Nebeský, Web & hosting: ŠumavaNet.CZ