KLUB PŘÁTEL KLATOVSKA : ZÁHADA ŠVAMBERSKÝCH NÁHROBKŮ V KOSTELE VE STARÉM SEDLE

Nepřehlédněte

NA HŮRCE: Z pohádky do pohádky - Sobota 1. června od 16:00 hodin - Tradiční akce klubu pro děti a jejich rodiče v rámci Mezinárodního dne dětí na Hůrce v Klatovech ve spolupráci s dalšími partnery a dobrovolníky. Start účastníků je v 16:00 hodin u zadního vchodu základní školy Tolstého. Na děti čekají nejrůznější soutěže a mnoho pohádkových postav. Na vrcholu Hůrky bude otevřeno občerstvení.


 

 

 


 

 

Záhada švamberských náhrobků v kostele ve Starém Sedle

Při výletě do Sedmihoří jsme navštívili místní kostel Nanebevzetí sv.Marie , kde se v boční „Švamberské kapli“ nacházejí dodnes zachovalé pozdně gotické a renesanční náhrobky.

     

Záhadnější jsou oba heraldické náhrobky u vchodu. Nejstarší patří pravděpodobně Janovi ze Švamberka (cca +1464) z muckovské větve rodu , považované hlavní švamberskou větví za nemanželskou, a která je v r.1468 vypudila i z Muckova. Ještě větší záhadou je náhrobek Jošta ze Švamberka (+1555) o kterém ani genealogové moc nevědí a který prodloužil existenci této zchudlé větve až do své smrti.

 

V předu u oltáře jsou dva figurální náhrobky s erbovními vývody v rozích, vlevo Adama ze Švamberka (+1590) z přimdecké větve a vpravo jeho první manželky Anny z Reizensteinu (+1575) . Oženil se v r.1550, věnem mu přinesla nedalekou tvrz Olešnou, která se stala jejich rodovým sídlem. Adam byl mladším bratrem Jindřicha ze Švamberka z Přimdy. Zde na zchátralém hradě již nesídlil ale nedaleko v městečku Stráž, v centru přimdeckých Chodů. Podíleli se na kolonizaci Českého lesa, hlavně zakládáním skelných hutí a hamrů.

                       

Adam ze Švamberka je ale především znám jako „Lomikar“ přimdeckých Chodů. Sám byl horlivý katolík a tak jeho zápas s Chody měl i náboženskou stránku, přimdečtí Chodové byli většinou Němci a rychle se zde šířilo luteránství. V 70.letech 16.stol byla rebelie krvavě potlačena. Je zajímavé, že naopak domažličtí Chodové , většinou Češi, právě v této době dosáhli vykoupení ze zástavy jiné větve Švamberků a svého „Lomikara“ se dočkali až za 120 let, kdy i jejich rebelie skončila , jak známe i díky Jiráskovi , popravou Jana Sladkého Koziny v Plzni .

 text+foto: Matějka    kresby: z Knihy  Páni ze Švamberka (Jiří Jánský)

Design: Libor Nebeský, Web & hosting: ŠumavaNet.CZ