KLUB PŘÁTEL KLATOVSKA : VE STÍNU ČERNÉ VĚŽE - VYCHÁZKA NA ŘAKOM

Nepřehlédněte

NA HŮRCE: Svatomartinský lampionový průvod. Sobota 10. listopadu od 17:00 hodin - Sraz účastníků lampiónového průvodu je na nezpevněném parkovišti nad sokolským stadionem (odbočka z Domažlické ulice, pod sloupovými božími mukami nedaleko vodárny). V 17 hodin odtud lampiónový průvod vyjde k upravené zřícenině kostela sv. Anny na vrcholu Hůrky, kde bude malý doprovodný program a možnost občerstvení.


 

 

 


 

 

Ve stínu Černé věže - vycházka na Řakom

 V neděli 21. července jsme s klubem v rámci našeho projektu Ve stínu Černé věže aneb putování kolem Klatov navštívili tajemné hradiště nad vsí Řakom. Toto hradiště lze navštívit i v letních měsících, kdy je většina ostatních hradišť ukrytých v lesích přístupná jen obtížně kvůli ostružiní, křovinám a vysoké trávě. Toto hradiště vzniklo na buližníkové ostrožně a jeho plocha je tak prosta bujného podrostu, rostou zde jen poměrně řídce borovice. Návštěvníka jistě zaujme až 5 metrů široký a zhruba 2 metry hluboký příkop vylámaný ve skále, který odděloval malou plošinu hradiště od svahu Malé Doubravy. Z opačné strany pak toto opevnění nebylo třeba, neboť skaliska zde prudce klesala do údolí (v novověku vznikl na této straně lom, který dojem příkrosti a výšky jen umocnil). V roce 1986 hradiště, které se rozkládá na rozhraní katastrálního území Drslavice a Řakom (uvádí se pod označením Drslavice), prozkoumali manželé a archeologové Dana a Jaroslav Baštovi. Ti ho datovali do období  Chamské kultury (3 200 - 2 800 př. n. l.), což  je jedna z kultur středoevropského eneolitu, kterou u nás známe pouze z výšinných sídlišť na skalách a ostrožnách. Hluboký a široký příkop, který jinde na podobných lokalitách z tohoto období nenajdeme, však s nálezy z období eneolitu příliš nekoresponduje. Možné vysvětlení atypičnosti lokality může poskytovat poměrně nedávný objev tří mincí z doby třicetileté války. Problematikou se zabýval archeolog Jan John, který upozorňuje na možnost dalšího využití plošiny v první polovině 17. století. To by pak zdůvodnilo nezvykle mohutné zevní opevnění, které je nemyslitelné vylámat v pevném buližníku jen pomocí kamenných nástrojů. A tak nám vyvstávají další otázky - mohla ho využít v neklidné době některá z armád? Sloužilo staré hradiště jako opevněná pozorovatelna? Tady už můžeme opravdu jen spekulovat. Jedna věc je však jistá - dala se odtud přehlédnout celá Klatovská kotlina, což zřejmě hrálo zásadní roli.

Martin Kříž


 

 Pohled na Klatovy z hradiště nad vsí Řakom.

 

  

 

  

 

 

 

  Z vycházky.

Design: Libor Nebeský, Web & hosting: ŠumavaNet.CZ