KLUB PŘÁTEL KLATOVSKA : LITERÁRNÍ TOULKY KLATOVSKEM 2

Nepřehlédněte

NA HŮRCE: Rej čarodějnic a májová veselice na klatovské Hůrce – Sobota 30. dubna 2022 od 17:00 hodin v upravené zřícenině kostela sv. Anny. Podvečerní program (soutěže pro děti v maskách i bez nich) začíná v 17 hodin. Následně je připraven program pro dospělé s hudbou. Projdeme také očistným ohněm a spálíme čarodějnici na ohništi.

 



 

 

Literární toulky Klatovskem 2

 Otec básníka Čecha byl bezděkovský revolucionář

V Bezděkově u Klatov zůstaneme i ve druhém díle našich toulek. A konec konců podíváme se sem později ještě vícekrát. Část svého dětství zde prožil známý český básník Svatopluk Čech. Jeho otec František Jaroslav zde totiž získal krátce po svém sňatku s Klárou Rakovou, dcerou ředitele panství Skalka, místo správce zámeckého statku. Těsně před nástupem na nové působiště se novomanželům narodil 21. února 1846 v Ostředku u Benešova syn Svatopluk. „V dubnu uchýlila se matka se svým prvorozencem k rodičům na Skalku a manžel její zamířil do Bezděkova. V Přešticích se Čech setkal se svým přítelem Františkem Lambem, soudním aktuárem, který jej doprovodil odtud až do nového působiště. Choť dlouho nemohl Čech k sobě pozvati, poněvadž dřívější správce byt nevyprazdňoval. Teprve dne 30. května mohlo se tak státi a 6. června paní Klára Čechová přijela se Svatíčkem do Prahy, kde ji U zlatého anděla očekával bezděkovský kočí,“ píše ve své publikaci o dvouletém pobytu Čechových regionální badatel a výtvarník Karel Polák (taktéž z Bezděkova), kterému věnujeme později samostatný díl tohoto seriálu.

Básník Svatopluk Čech se o pobytu v Bezděkově zmiňuje později ve svých Pestrých cestách po Čechách: „Dne 2. května 1846 dojel můj otec z Přeštic do Bezděkova. Přítel František Lambl ho až tam doprovodil. Uvítání bylo chatrné, nikdo je z počátku nechtěl ani do zámku pustit a pak měli Františka za nového správce, otce si ani nevšímaje, když je prý den nechal při tom omylu. Ale jinak líbilo se mu zde velmi. Krajina je překrásná, zámecký park a květnice s mnohými skleníky přeutěšená.“

Čech byl správcem statku v době, kdy panství vlastnil baron František Korb z Weidenheimu. Z dobových dokumentů je patrné, že Čech nebyl se svým místem spokojený a poohlížel se po jiném. Jeho správcování navíc spadá do doby, kdy se blížil neklidný rok 1848, který se projevil i na Bezděkovsku. V tomto roce Čech vstoupil do bezděkovské národní gardy a svolával tábory lidu, na kterých si příliš nebral servítky a mluvil ostře, což se pochopitelně nelíbilo úřadům. Pro Čecha si tak jednou do panského dvora přijeli dva vojáci z Klatov. Když to Čech zjistil uprchl a schoval se v Podhrázském mlýně u mlynáře Tomáše Kašpara Šrámka. Zalezl do slámy v kolně, ale byl objeven a v kočáře s pouty na rukou byl převezen do Klatov. „Podle pamětí zemřelého Václava Kolaříka, rolníka z Bezděkova, zatčení Čechovu předcházel tábor lidu, který Čech svolal na Velkou louku za papírnou v době, kdy seno se tam sušilo. Zprávu o tom některý nepřítel Čechův donesl krajskému úřadu do Klatov,“ popisuje Polák

Ve vězení v Klatovech strávil Čech tři týdny a počátkem srpna byl propuštěn na svobodu aniž by v jeho případu padl nějaký rozsudek. Krajský hejtman proti němu neměl dostatek důkazů. Ze služby v Bezděkově však byl propuštěn a uchýlil se svojí rodinou ke svým rodičům do Peruce.

MARTIN KŘÍŽ

     

 

Portrét Jaroslava Čecha a jeho manželky Kláry, rozené Rakové.

Design: Libor Nebeský, Web & hosting: ŠumavaNet.CZ