V lese vymezeném Skleněným vrchem a starým lomem Babylon mezi Tupadly a Koryty byly v minulosti vlčí jámy - tedy speciální pasti na lov vlků. Jejich existenci zaznamenal v první polovině 20. století bezděkovský badatel Karel Polák, ovšem bez bližšího upřesnění. Po jejich stopách se v listopadu vydali členové a příznivci Klubu přátel Klatovska. Hledali jsme kruhové prohlubně s větším množstvím lomového kamene a dvě jsme skutečně v uvedené lokalitě našli. Na malých plošinách ve svahu byly nedaleko od sebe dvě mělké prohlubně, jejichž okraje byly vyplněny velkým množstvím lomového kamene. Zda se jedná skutečně o pozůstatky vlčích jam, však nelze s určitostí říci. Místo je na okraji lesa směrem ke Korytům.
Nedaleko od tupadelských skal má být také torzo snad 350 let staré lípy (jako o torzu se o stromu hovořilo už před několika desítkami let). K těmto místům se vztahují dvě pověsti: První se týká padlých obránců vlasti. Podle druhé si stařenka v lese naložila nůši dřívím. Nemohla s ní vstát a řekla: „I kdyby mě čert vzal.“ Kde se vzal, tu se vzal čert a uchopil bábu. Vzlétl s ní nad stromy. Bába se mu vysmekla a spadla do koruny lípy. Svolaní čerti ji hledali a opakovali při tom: „Tu padla, tu padla!“ Od toho byla prý pojmenována obec Tupadly. Také zbytek lípy jsme hledali a snad jsme ten správný našli.
Martin Kříž